Zástavní smlouva je jednou z možností, jak zajistit pohledávku věřitele vůči dlužníkovi. Zástavou mohou být nemovitosti, věci movité i jiná práva majetkové povahy.

Zvláštní úprava zástavního práva se týká případů, kdy jsou předmětem zástavy nemovitosti, které se neevidují v katastru nemovitostí (například sklep), věc hromadná (například podnik), soubor věcí (například sbírka) nebo movitá věc (například automobil), které nebudou předány při uzavření zástavní smlouvy do držení věřitele. K sepsání takové zástavní smlouvy je nutná forma notářského zápisu a zástavní právo v tomto případě vzniká zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky, který zajistí notář.

Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí Vám rovněž může sepsat notář, zástavní právo v tomto případě vzniká vkladem do katastru nemovitostí.

Rejstřík zástav slouží nejen k povinným zápisům zástavních práv, ale je možné v něm i vyhledávat. U kteréhokoliv notáře lze z evidence zjistit, zda určitá věc je či není zastavena ve prospěch věřitele a předejít tak riziku koupě zastavené věci. Věřitel může totiž i při změně vlastníka uplatnit své zástavní právo na novém majiteli a ten by těžko mohl argumentovat tím, že o zástavním právu nevěděl. Taková opatrnost se může vyplatit zejména při koupi věci větší ceny, například staršího automobilu.